Turismma prográmmabálvalusaid dorvvolašvuohta Suomas

Suomas mátkkošteaddjiide fállojuvvon bálvalusaid dorvvolašvuođa meroštallá golaheaddjidorvvolašvuođaláhka (920/2011). Dan mielde fállojuvvon bálvalusat galget leat dorvvolaččat, eaige dat oaččo dagahit vára bálvalussii oassálastiide eaige olggobeale olbmuide.

Dorvvolašvuođa- ja kemikálavirgedoaimmahat (Tukes)  gohcá golaheaddjidorvvolašvuođalága čuovvuma. Láhka eaktuda, ahte goittotge čuovvovaš áššit leat vuhtiiváldon:

• Bálvalussii laktáseaddji várat ja riskkat leat fuopmášuvvon, ja doibmejeaddjis leat vuogit daid hálddašeami várás.
• Dorvvolašvuođas vástideaddji olmmoš lea nammaduvvon, ja sus lea doarvái hárjánupmi ja skuvlejupmi bálvalusa dorvvolaš ollašuhttimii. Lassin eará bargoveaga galgá oahpásmahttit bargguide áššáigullevaččat.
• Fállojuvvon bálvalusas galgá dárbbu mielde ráhkadit dorvvolašvuođaáššebáhpára. Bálvalustiippat, main dorvvolašvuođaáššebáhpára galgá ráhkadit, leat ee. fearán-, eallámuš- ja luondobálvalusat, juos dat eai leat luonddu dáfus dakkárat, ahte daidda laktáseaddji riskkat leat uhcánaččat. Áššebáhpára ráhkadeapmái oažžu rávvagiid Tukes neahttasiidduin (suoma-, ruoŧa- ja eaŋgalsgillii) dahje gohcinvirgeoapmahaččas. Áššebáhpára váilumis sáhttá gártat ovddasvástádussii.
• Mátkkálaččaide galgá addit doarvái dieđuid bálvalusa dorvvolaš ollašuhttimis. Dieđuid galgá addit áššehassii nu, ahte son ádde buot dárbbašlačča. Ovdamearkan báikkálaš diliid birra galgá muitalit, ja daidda galgá ráhkkanit.
• Lihkuhisvuohta-, várra- ja birzedáhpáhusaid galgá merket bajás, ja daid galgá almmuhit virgeoapmahažžii.
• Galgá fuolahit, ahte dáhkádusdorvu gokčá doaimma riskkaid.

Juos dárbbašat veahki dahje lassidieđuid, ale eahpit váldit oktavuođa virgeoapmahažžii. Virgeoapmahaš veahkeha ja rávve mielas. Tukes sáhttá goittotge álgit golaheaddjidorvvolašvuođalága 6 logu dárkkuhan doaibmabijuide, juos golaheaddjibálvalus lea lága 10 §:s dárkkuhuvvon vugiin váralaš, iige vára sáhte earáláhkai eastadit.